Jsem velký obdivovatel krásy orchidejí. Asi si říkáte, proč tu píšu o orchidejích, když nadpis tohoto příspěvku je úplně o jiné rostlině. Ale všechno se vším souvisí, jak jistě víte :-). Asi před dvěma či třemi roky jsem dostala od kamarádky Katky dárek - rostlinku s názvem gumovník. Byla malinká a roztomilá. Katka říkala, že ostatním známým docela bujně roste, ale že jí ne, tak že prý uvidím. Ale Katčiným rostlinkám se nějak nedaří všeobecně, asi to bude špatnými dispozicemi bytů, kde bydlí. I když pan Kaktus by mohl vyprávět ;-). Nu. Dispozice našeho bytu, světelné podmínky, světová strana a nevím co ještě...á.. samozřejmě má skvělá péče :-) zapříčinila, že gumovník rostl a rostl. Až z něj najednou byla metr a půl vysoká rostlina. Do té doby, než jsem si domů přinesla další úžasný exemplář nejedovaté orchideje - vidíte, už jsme u nich :). To slovíčko nejedovaté tu nepíši jen tak. Zkrátka na okně s orchidejemi a jiným rostlinstvem včetně gumovníku jsem už nějak nebyla schopná najít ani ždibíček místa pro novou, krásnou a nejedovatou orchidej. Tak jsem se rozhodla, gumovník se bude stěhovat na jiné okno. Zároveň jsem si říkala, že ho zastřihnu, aby se mi krásně rozkošatěl. To by nebylo tak strašné, kdybych si nejdřív instrukce k tomuto aktu vyhledala na netu. Prostě jsem vzala nůžky a ušmikla horních 30 cm rostliny. Z té okamžitě vystříkla bílá míza a rázem jsem ji měla po celých rukách. Tak divně lepila, hlavně jak schla. Rychle jsem si ji šla smýt, ale moc se ji dolů tedy nechtělo. Ale ničemu jsem nevěnovala pozornost. Dostala jsem chuť na kousek toho úžasného dezertu od babičky, který jsme s sebou dostali do Brna....pomalu si tak jím, uždibuju kousky...a najednou to začne. Šíleně mě začne pálit koutek rtů. Po chvíli celé rty. Poté i jazyk. Nechápu co se děje. Pak se mi někde vzadu v šedé kůře mozkové začne vybavovat vzpomínka na onen večer, kdy mi Katka přinesla dárek, malý roztomilý gumovník. O ještě někde víc vzadu si začínám uvědomovat, že snad možná dokonce mluvila o tom, že si mám dávat pozot při manimulaci s ním, že je jedovatý...!!! Aaaa!! Jdu si vyplachovat ústa, ale nepomáhá. Pak mi Petr poradí, ať si vypláchnu pusu nějakým detergentem (pro nechemiky-jar, mýdlo nebo cokoliv, co normálně zbavuje mastnoty). Tedy řeknu vám, že tekuté modré mýdlo Ocean chutná naprosto odporně. A tuhé mýdlo v puse je sice lepší, ale taky nic moc. No, asi s tím víc nenadělám, musím počkat až to přejde. V koutku rtů už se mi vyklubal krásný puchýř. Jdu na net a zjišťuju, že kytka je opravdu jedovatá a že nejsem sama s podobnými zkušenostmi. Stejné příznaky: pálení a puchýře na kůži, pálení rtů a jazyka, pálení očí (i bez kontaktu s mízou, to se snad i vypařuje??). Ještě že jsem si nechytla do oka, může to prý i ochromit oční nerv. Bezva. No příště si raději přečtu vše na netu, než se pustím do manipulace s exotickými rostlinami a vám radím to samé :). Vzala jsem si prášek na alergie a doufám, že rychle pomůže. Hezký večer aspoň vám...
PS: Těch horních 30 cm rostlinky mi zbylo, dá se zakořenit, má někdo zájem? ;-)
