Sen

Určitě se vám to všem alespoň jednou za život stalo. Prožíváte šílený sen a probudíte se do noci celí propocení a vyděšení nočním běsem. Ten můj dnešní běs byl fakt děs běs. Představte si, že jste na kilometr vysoké věži, všude mraky, tma, vítr, zima... a potřebujete se dostat nějakým způsobem dolů. Jediné, co máte k dispozici je šnůrka (špagát nebo něco takového), která vaši váhu určitě neunese. Přemýšlíte co s tím, jestli to risknout a doufat, že se nepřetrhne, nebo tam nahoře prostě zůstat a umřít. Nebyla jsem tam sama, se mnou tam byli ještě dva známí (Jiřík a Klárka :), ti to riskli. Pozoruji, jak se jim šnůrka přetrhla a letí dolů. Pak už je vidím rozpláclé na zemi, ale nejsou mrtví, o něčem si povídají, je to zmatené, nerozumím jim. Najednou se objevím ve společnosti nějaké ženy a ptám se jí, jak je možné, že přežili. Povídá, že někdy se to může stát, a vlastně že se to stává docela často. Pak se opět ocitám na věži a váhám. Mám přeskočit hranu a skusit slézt dolů po špagátku? Je to hrozný pocit, ta výška je tak obrovská. Svrbí mě všechny končetiny, cítím, jak je mám zpocené. Pak se probudím. Ruce mám sevřené a úpně mokré...Huaaa.